8. říjen - PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA
Tisková zpráva
Sokolové si připomínají památku a odkaz padlých za svobodu
Praha, 30. 9. 2014 - Ve více než 150leté historii sokolského hnutí přinesli mnozí sokolové v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu oběť nejvyšší - své životy. Jejich památku si Česká obec sokolská spolu s veřejností připomíná každoročně 8. října, který byl vyhlášen Památným dnem sokolstva. Obdobně jako v předchozích letech, i letos v tento den, od 16.30 hodin, pořádá Česká obec sokolská v Tyršově domě v Praze pietní akt u pamětní desky obětí z řad členů Ústředí ČOS z let 1939-1945. Vzpomínkové akce, na niž naváže kulturní a společenský program, se zúčastní předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček, 1. místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková, místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová, ministr kultury Daniel Herman, vrcholní zástupci ministerstva obrany a Armády ČR, velvyslanci Slovenské republiky, Kanady a Švédska, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, zástupci Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších společenských a sportovních organizací, mezi hosty budou rovněž potomci obětí nacistické perzekuce.
Vzpomínkové akce pořádají sokolové nejen v sídle České obce sokolské v Praze, ale rovněž na řadě dalších míst po celé republice, v jednotlivých sokolských župách a tělocvičných jednotách.
Datum 8. října bylo zvoleno za Památný den sokolstva jako připomínka tragických událostí v roce 1941 - tehdy byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. "sokolské akci", v noci ze 7. na 8. října 1941, gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří "ještě byli na svobodě". Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.
Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnosti československého státu v době nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za svobodu a demokracii. První kapitolu boje za národní samostatnost sokolové napsali již o dvě desítky let dříve - v letech 1. světové války, od jejíhož vypuknutí uplynulo letos 100 let. Tehdy započala cesta, kterou lemují takové významné okamžiky, jako založení roty "Nazdar" ve Francii 23. srpna 1914 (její jádro tvořili členové pařížského Sokola), vznik "České družiny" v Rusku 12. srpna téhož roku (její významnou část představovali sokolští cvičitelé, jako například pozdější velitel 1. divize Josef Švec), či v následujících letech bitvy u Zborova a Bachmače v Rusku, u Arrasu a Belloy-en-Santerre ve Francii nebo u Doss Alto v Itálii... Sokolové byli při vzniku legií, jejichž budování ovlivnila disciplína a sokolský řád, které do nich sokolové vnesli. A sokolové také od prvního roku Velké války krváceli na bojištích jak na západě, tak na východě Evropy.